Postgraduální studium v CLIPu ukončilo úspěšně dosud 17 studentů, dalších 13 jich je v různém stádiu „in the pipeline“ (tedy před dokončením) a pouze dvakrát jsme se rozešli s doktorandem, aniž by studia dokončil. O kvalitě studia našich absolventů svědčí např. opakovaně získávaná Hlávkova cena pro nejlepšího postgraduálního studenta fakulty či publikace, které jsou součástí disertačních prací.
Zájemce o postgraduální studium vítáme, máme zájem o studenty se vzděláním biologického, biotechnologického, farmakologického i medicínského směru. Přijímáme pouze zájemce o tzv. presenční studium, tedy řádné studium na „plný úvazek“. Přihlášky do doktorského studia se podávají koncem dubna, šance na přijetí samozřejmě zvyšuje včasný kontakt a dokumentované zaujetí pro obor.
Pro pregraduální studenty medicíny – projeví-li zájem – pravidelně otvíráme tzv. Kroužek. Ten je kombinací neformálních seminářů a základních činností v laboratoři, v rozsahu cca 3 hodin týdně po dobu jednoho semestru. Ze zájemců, které tento kroužek neodradí, si pak vybíráme spolupracovníky pro menší laboratorní projekty.
Zájemce o bakalářské resp. diplomové práce přijímáme výjimečně – což nemusí uchazeče odrazovat, prostě se nám jich sem zase tolik nehrne. Předpokládáme, že kdo se bude o tuto možnost ucházet, má perspektivně zájem o práci v oboru dětské hematologie (resp. molekulární hematologie/onkologie).
V případě zájmu o kteroukoli formu studia kontaktujte vedoucí laboratoří, prof. Trku nebo doc. Hrušáka.
Chtějí zkoumat diagnostiku dětských leukémií, aplikovat výsledky do praxe a žít smysluplný život. Doktorandky a doktorand z CLIPu sdílejí své první dojmy
Zeptali jsme se tří doktorandek a doktoranda, kteří nastoupili do prvního ročníku na Kliniku dětské hematologie a onkologie – do skupiny CLIP.
Barbora Dvořáková
Co vás přivedlo k tomu dělat doktorát právě na 2. lékařské fakultě v CLIPu?
Velkou roli hrálo to, že výzkum v CLIPu se přímo odráží v léčbě a je úzce spjatý s diagnostikou, takže práce, kterou děláme, je vidět, doopravdy pomáhá a má „smysl“.
Co vás během studia zatím nejvíc překvapilo – třeba v laboratoři, na klinice nebo při spolupráci se školitelem/školitelkou?
Jaký je v laborce frmol a kolik práce a času zabere zpracování, analýza a vyhodnocení jednoho vzorku. Dále, jak jsou tu všichni vřelí a ochotní pomoci. A také, do jak skvělého výzkumného týmu jsem se díky svému školiteli dostala. Každý společný meeting je nabitý nejen informacemi a výsledky, ale také zábavnými historkami.
Byl nějaký moment, kdy jste si uvědomila, že jste na správném místě?
Myslím, že ten zásadní moment přijde až později, ať už to bude nějaký významný výsledek nebo publikace. Ačkoliv i teď už bych si mohla připadat, že jsem tam, kde mám být – na základě pocitu ze vzájemných vztahů s kolegy v CLIPu, se kterými jsem si opravdu sedla, a také na tom, jak se mi zatím daří ve věcech, které zde dělám.
Jaký je váš výzkumný, kariérní nebo osobní sen – a jak vám doktorát pomáhá se k němu přiblížit?
Momentálně mi jeden ze snů začíná – pojí se s ním touha přispět mojí troškou do mlýna, co se týče výzkumu, diagnostiky a léčby dětských leukémií.
Silvia Repovská
Co vás přivedlo k tomu dělat doktorát právě na 2. lékařské fakultě v CLIPu?
Už po pár volitelných předmětech v CLIPu mi bylo jasné, že mě láká spojit kliniku s výzkumem. Práce na Klinice dětské hematologie a onkologie v Motole mě velmi baví, ale je to obor, který se neustále vyvíjí, a výzkum má dopad na diagnostiku a léčbu v reálném čase. Proto bylo pro mě důležité získat zkušenost i z výzkumu, naučit se dobře interpretovat a prezentovat vědecká data či kriticky hodnotit výsledky studií. CLIP dlouhodobě propojuje diagnostiku s výzkumem a mnoho členů působí na rozhraní obou oblastí. To považuji za velkou výhodu.
Co vás během studia zatím nejvíc překvapilo?
Na hodnocení je ještě brzy; za skvělý nápad pokládám tzv. bootcamp, na kterém jsme se jako noví doktorandi seznámili s činností CLIPu, výzkumnými skupinami a získali cenné rady.
Jaký je váš výzkumný, kariérní nebo osobní sen a jak vám doktorát pomáhá se k němu přiblížit?
Přeju si kombinovat klinickou práci a vědu v oblasti dětské hemato-onkologie, v Česku je ale model „clinician-scientist“ pořád organizačně i časově náročný. Nedávno jsem se však vrátila ze stáže v St. Jude Children’s Research Hospital v USA, kde mnoho lékařů úspěšně propojuje klinickou medicínu se špičkovým výzkumem, což byla velmi motivující zkušenost. Věřím, že i v našich podmínkách je možné se tímto směrem postupně ubírat, a doktorské studium v CLIPu považuji za vhodný začátek této cesty.
Michal Davidík
Co vás přivedlo k tomu dělat doktorát právě na 2. lékařské fakultě v CLIPu?
Dlouho jsem přemýšlel... Netoužil jsem po klinické praxi v nemocnici, ale opravdu mě bavila teorie – hlavně hematologie a imunologie. Líbí se mi, že náš projekt pracuje přímo s pacientskými vzorky z kliniky a že by v budoucnosti mohl přinést nové klinicky relevantní poznatky využitelné při terapii.
Co vás během studia zatím nejvíc překvapilo?
Asi to, jak je celý kolektiv CLIPu ochotný nám nováčkům pomoci se začleňováním se.
Byl nějaký moment, kdy jste si uvědomil, že jste na správném místě?
To jsem si uvědomil při prvním pohovoru se svojí školitelkou, dr. Starkovou. Bylo hned vidět, že na pracovišti panuje nejen přátelská atmosféra, ale zároveň i velký zápal pro vědu a ochota pomáhat novým studentům. Ještě více to šlo poznat při přípravě na přijímací zkoušky, kdy mi moje školitelka velmi ochotně pomáhala s přípravou.
Jaký je váš výzkumný, kariérní nebo osobní sen – a jak vám doktorát pomáhá se k němu přiblížit?
Myslím, že pro mé budoucí kariérní sny je doktorát zcela stěžejní. Chtěl bych se i po něm dále věnovat vědě a případně i výuce.
Ema Povolná
Co vás přivedlo k tomu dělat doktorát právě na 2. lékařské v CLIPu? Bylo pro vás důležité, že CLIP se zaměřuje na výzkum, který má přímý dopad na diagnostiku a léčbu?
To byl pro mě velmi důležitý důvod. Propojení výzkumu a kliniky vnímám v dětské hematologii a onkologii velmi silně. Do CLIPu jsem chodila na volitelné předměty z molekulární biologie. Lidé tam s nesmírným nadšením mluvili o své práci a o vědě. A když se k tomu přidaly další zkušenosti z výuky, hematologického kroužku, přednášek, ale i z praxí na hematologii, věděla jsem, že to je místo, kam chci patřit.
Co vás během studia zatím nejvíc překvapilo?
Asi to, jak podporující prostředí mám kolem sebe v laboratoři. Na medicíně jsem téměř žádné laboratorní zkušenosti nenasbírala, částečně i kvůli covidu. Jsem proto za tu trpělivost moc vděčná. A potom to, jak moje školitelka Karolina Škvárová podporuje a pěstuje kreativitu v naší výzkumné skupině.
Jaký je váš výzkumný, kariérní nebo osobní sen – a jak vám doktorát pomáhá se k němu přiblížit?
Chci prožít život smysluplně. Spíše než jako sen to ale vnímám jako úkol. Chci využít, co jsem dostala do vínku, rozvíjet to a najít ve světě svoje místo. Doktorát mi dává jedinečnou příležitost vyrůst, naučit se spoustu nového a pracovat s lidmi, kteří jsou skvělí odborníci a hlavně úžasné osobnosti.