|
Shrnutí činnosti CLIP Každý rok onemocní leukemií v České republice leukemií přibližně 90 - 100 dětí. Chronické leukemie jsou u dětí do 18 let spíše vzácností, akutní myeloidní leukemie (AML) postihuje asi 20% všech nemocných a naprostou většinu onemocnění tak tvoří akutní lymfoblastická leukemie.Vzácněji se vyskytují další onemocnění krvetvorby, jako např. dřeňový útlum. V našich laboratořích od roku 1995 vyšetřujeme vzorky dětských pacientů, u kterých byla stanovena diagnóza akutní leukémie (nebo relaps onemocnění) nebo jiného hematologického onemocnění, ze všech center v České republice (skupina PSDH). Výsledky léčby dětí trpících akutní lymfoblastickou leukemií (ALL) se v posledních třiceti letech významně zlepšily. Pozitivní vývoj v prognóze těchto dětí, které byly ještě v padesátých letech odsouzeny stoprocentně ke smrti a z nichž nyní více než sedmdesát pět procent je trvale vyléčeno, představuje nejúspěšnější kapitolu dosavadní historie dětské onkologie. Pokrok v onkohematologické terapii však stále pokračuje a moderní postupy posouvají léčebné výsledky dále vpřed. V České republice jsou děti s ALL léčeny podle moderních protokolů německo-italské skupiny AIEOP/BFM, které jsou mimo Německo a Itálii používány např. i v Rakousku, Holandsku, Belgii či Maďarsku a Polsku. V nejnovějším léčebném protokolu skupiny AIEOP/BFM budeme (na základě dosavadních léčebných, diagnostických a vědeckých úspěchů) rovnoprávným partnerem Německu, Itálii a Rakousku. Výsledky léčby se postupně zlepšují i u dětí trpících AML. Na moderních léčebných protokolech skupiny BFM je šance na trvalé vyléčení přibližně šedesát procent. I zde se účastníme mezinárodní léčebné studie. Klinicky orientované projekty Stanovení imunofenotypu - vyšetření metodou průtokové cytometrie
Laboratoř se dále zaměřuje na vyšetřování štěpů před transplantací buněk krvetvorby, na diagnostiku vzácných hematologických onemocnění a v poslední době i na stanovení imunofenotypu lymfomů. Molekulárně genetické vyšetřováníPovinnou součástí těchto léčebných
protokolů jsou v současnosti již i molekulárně genetická vyšetření. Ta umožňují přesně doplnit stratifikaci nemocných podle závažnosti onemocnění Výše zmíněné molekulárně genetické a imunologické metodiky nám současně umožňují sledovat u jednotlivých pacientů průběžně skutečnou úspěšnost léčby sledováním tzv. minimální reziduální (zbytkové) nemoci. Ačkoli je totiž téměř u všech pacientů dosaženo léčbou stavu remise, t.j. situace, kdy leukemické buňky nejsou běžnými metodami v kostní dřeni detekovatelné, určité množství těchto buněk může přežívat. Informace o tom, kolik nádorových buněk v organismu přežívá a jak postupuje jejich eliminace, je nejlepší kontrolou účinnosti protileukemické terapie. Tato moderní metoda, donedávna využívaná pouze ve výzkumných studiích, se stala součástí moderních léčebných protokolů pro ALL skupiny AIEOP/BFM. Laboratoř CLIP – molekulární genetika je jako jediná laboratoř v české republice členem mezinárodní akreditované laboratorní skupiny a může toto sofistikované vyšetření pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR) provádět pro dětské i dospělé pacienty s ALL. Vyšetření MRN pomocí metod molekulární genetiky a průtokové cytometrie je součástí léčebného protokolu ALL v současné době používaného v ČR. Věnovali jsme této problematice celou řadu publikací. 
Další vědecké projekty
Vrozený původ některých druhů leukemií
Několik nezávislých studií (včetně našich) prokázalo, že akutní leukemie může u dítěte vzniknout již v průběhu těhotenství. Příkladem jsou leukemie u jednovaječných dvojčat nebo nález leukemických buněk při narození v krvi dětí, které později onemocněly leukemií. Zajímavé jsou okolnosti vývoje preleukemického i definitivního leukemického klonu. Z těchto důvodů sledujeme také vzácné případy sekundárních (tedy po léčbě vzniklých) leukemií, které jsou unikátním modelem vzniku maligního klonu. Publikovali jsme na toto téma několik prací a otázkami vzniku a vývoje leukemického klonu se i nadále zabýváme. Role hybridních genů obsahujících AML1 (RUNX1) v leukemogeneze Naše laboratoře se zabývají hybridními geny TEL/AML1 a AML1/ETO od svého vzniku. Zaměřujeme se na poznání přímých mechanismů, kterými se tyto hybridní geny podílejí na vzniku a vývoji leukemického klonu. Hledáme jejich cílové geny a sledujeme efekt dočasného „vypnutí“ jejich funkce pomocí metody RNA interference a ovlivněním tzv. inhibitory deacetyláz histonů (HDACi). Publikovali jsme na toto téma jednu zásadní a několik drobnějších prací. Adaptorové proteiny u leukemií Navzdory pokrokům ve výzkumu leukemií existuje rozsáhlá skupina ALL, u kterých není znám genetický podklad. V souvislosti s etiopatogenesí ALL by mohly hrát důležitou roli nedávno objevené adptorové proteiny (LAT, PAG, NTAL, LIME a další) - představují totiž důležité prvky signalizačních kaskád a jsou klíčovými mediátory aktivace, proliferace a diferenciace lymfocytů. V našem projektu studujeme expresi a funkci adaptorových molekul v normální lymfopoese a u dětských leukemií. Role L-Asparaginázy v léčbě ALL s hybridním genem TEL/AML1 Hledáme odpověď na otázku proč je cytostatikum L-Asparagináza specificky účinné u tohoto subtypu dětských ALL. Nové prognostické a terapeutické markery Zabýváme se i vyhledáváním a testováním nových potenciálních markerů dětských akutních leukemií pomocí nejmodernějších metod molekulární genetiky, polychromatické průtokové cytometrie a proteomiky. Vytipovali jsme některé zajímavé molekuly a na jejich analýze pracujeme – stejně jako na vyhledávání dalších . Dlouhodobě se věnujeme např. i hyperexpresi genu WT1 jako možnému znaku leukemických buněk (a tím cíle pro sledování MRN) a prognostickému faktoru. Věnovali jsme tomuto tématu již dvě zásadní publikace. Změny ve výskytu a charakteristikách dětských ALL v Čechách Veškerá data o výskytu, charakteristikách a léčebných výsledcích dětských ALL jsou PSDH centrálně ukládána a zpracovávána. Tento velmi úplný soubor informací je tak možno porovnávat nejen s historickými údaji, ale i s daty z jiných států. Díky spolupráci s německou větví skupiny BFM může CLIP statisticky vyhodnotit rozdíly v incidenci, imunofenotypovém a věkovém profilu a jiné důležité ukazatele.
Více informací o těchto a dalších výzkumných projektech naleznete zde. |
|
Jedním z nejvýznamnějších vstupních vyšetření při diagnóze
akutní leukemie je určení tzv. imunofenotypu leukemických buněk. Kombinace
molekul na leukemických buňkách (tzv. CD znaky) odlišují tyto buňky od
normálních buněk krve a kostní dřeně a umožňují potvrdit diagnózu leukemie a
přesné určení jejího podtypu. Toto vyšetření se provádí metodou mnohobarevné
průtokové cytometrie ve specialisované laboratoři CLIP – cytometrie,
která je součástí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie
UK 2.LF a FN Motol.
a zařadit je do správné léčebné skupiny. Jednotlivé skupiny nemocných pak podstupují terapii, která je
pro jejich typ leukemie nejvhodnější a nejšetrnější. Obzvláště v případě
onkologické léčby u dětí je totiž třeba mít na paměti její možné dlouhodobé
negativní důsledky. Jinými slovy, snahou je najít takový léčebný protokol,
který každému dítěti dává šanci na úspěšné vyléčení, aniž nevratně poškozuje
jeho zdraví. Stanovení genotypu (především přítomnosti prognosticky významných
hybridních onkogenů) leukemických buněk provádí laboratoř CLIP – molekulární
genetika Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie UK
2.LF a FN Motol.